Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost. Více informací v Podmínkách ochrany osobních údajů.
Jak se parkuje v Japonsku? Japonsko je zemí, kde na ploše menší než Německo žije přes 125 milionů lidí. Tento extrémní nedostatek prostoru vytvořil kulturu, kde je ohleduplnost tzv. Omotenashi nikoliv volbou, ale nutností pro přežití společnosti. V automobilové dopravě se tento přístup projevuje disciplínou, která z parkování dělá rituál úcty k ostatním.
Proč japonský řidič raději tráví čas manévrováním, než by ohrozil plynulost ulice?
Pozpátku jako projev společenské zodpovědnosti V Japonsku narazíte na jednu věc téměř všude, a to, že auta parkují zásadně couváním. Pokud zaparkujete předkem do řady, okamžitě na sebe upozorníte jako na turistu nebo neznalého místních nepsaných pravidel.
Statisticky nejvíce nehod na parkovištích vzniká při couvání do neznámého prostoru. Japonec raději couvá na přehledné parkovací místo, aby při odjezdu viděl přímo před sebe. V zemi sužované zemětřeseními je schopnost okamžitě vyjet z parkoviště bez zdlouhavého couvání považována za základní bezpečnostní návyk. Navíc má auto při couvání díky natáčení zadní nápravy lepší manévrovací schopnosti v úzkých prostorech.
Zákon Shako Shomei Parkování jako privilegium Na rozdíl od mnoha evropských měst, kde si lidé koupí auto a pak hledají štěstí v ulicích, Japonsko zavedlo v roce 1962 zákon o parkovacím průkazu. Než si v Japonsku koupíte auto, musíte na policii doložit potvrzení, že máte k dispozici vlastní nebo pronajaté parkovací místo v okruhu do 2 km od bydliště. Předpisy jsou striktní i co se týče denního stání vozidel. To je plošně zakázáno, výjimkou jsou označené parkovací boxy, které jsou zpoplatněné a časově omezené. Zřejmě díky tomu jsou ulice japonských měst až neuvěřitelně prázdné a čisté. Auta nepřekážejí popelářům, sanitkám ani dětem na cestě do školy. Tento systém nutí obyvatele vnímat automobil jako zodpovědnost, nikoliv jako samozřejmost.
Sklopená zrcátka V úzkých uličkách Tokia nebo Kjóta je standardem, že řidič po zaparkování okamžitě sklopí zpětná zrcátka. Nejde jen o ochranu svého auta. Je to hluboce zakořeněný projev úcty k chodcům a cyklistům. Každý centimetr, který řidič uvolní, usnadňuje průchod mamince s kočárkem nebo staršímu sousedovi. V Japonsku totiž věří, že byste svým majetkem neměli zavazet ve společném prostoru.
Strategické parkování - Nejdřív do práce, nejdál od dveří Jedním z nejvíce fascinujících projevů japonské ohleduplnosti v pracovním prostředí je nepsané pravidlo o obsazování parkovacích míst u firem. Zatímco v západní kultuře často platí „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, v Japonsku je to přesně naopak. Zaměstnanci, kteří přijíždějí do práce jako první, záměrně parkují na nejvzdálenějších místech parkoviště. Nechávají volná místa blízko vchodu pro své kolegy, kteří mohou mít náročné ráno, nebo pro ty, kteří dojíždějí z větší dálky a hrozí jim časový pres. Cílem je, aby ten, kdo přijede tak tak, mohl zaparkovat bleskově a bez stresu. Tento přístup je v přímém kontrastu s naším prostředím, kde jsou místa u vchodu často vyhrazena pro vedení firmy. V Japonsku a zejména v tradičních firmách je běžné, že i manažeři parkují dál, aby vyjádřili solidaritu se svým týmem.
Dokázali bychom něco takového u nás?
Vertikální parkoviště Kvůli ceně pozemků Japonci dovedli k dokonalosti automatizované parkovací věže. Vaše auto vjede na plošinu, zmizí v útrobách ocelové konstrukce a při návratu vám ho systém přistaví čelem k výjezdu. Tyto konstrukce jsou mistrovským dílem metalurgie. Používají se zde vysoce odolné ocelové slitiny a hliníkové komponenty, aby systémy byly lehké, tiché a odolné proti korozi. Zde vidíme přímé propojení špičkové techniky a potřeby šetřit místem.
Žádné zbytečné volnoběhy (Idling Stop) V Japonsku je nezdvořilé a v mnoha prefekturách dokonce zakázané nechat běžet motor u zaparkovaného auta. Respekt k tichu sousedství a čistotě vzduchu je tam svatý. Japonci jsou si vědomi, že hluk a zplodiny obtěžují ostatní, a proto motor vypínají, i když v autě jen na někoho čekají.
Silnice jako zrcadlo společnosti Možná nemáme japonskou disciplínu v krvi, ale můžeme začít maličkostmi. Zaparkovat tak, aby vedle nás mohl někdo pohodlně nastoupit. Sklopit zrcátka v úzké ulici.
