Skandinávská zima
Jak přežít zimu za volantem na severu
Zatímco v Česku nás pár centimetrů sněhu a ranní mrazík kolem -5 °C často vyvede z míry, na severu Evropy je to teprve začátek příjemného podzimu. Skandinávští řidiči berou zimu jako fakt a jejich auta jsou na ni připravena úplně jinak než ta naše. Co je u nich běžnou praxí a v čem bychom se mohli inspirovat u nás?
Záhadné sloupky
nemusí být vždy nabíječkami pro Teslu. Pokud v zimě zavítáte do finského Laponska nebo do vnitrozemí Norska, uvidíte před každým domem a na mnoha veřejných parkovištích malé elektrické sloupky se zásuvkami. Spousta turistů si myslí, že jde o nabíječky pro elektromobily, ale realita je mnohem praktičtější pro každého majitele spalovacího motoru.
Jedná se o systém elektrického předehřevu. Většina severských aut má v motorovém prostoru instalované topné těleso, které ohřívá buď chladicí kapalinu, nebo olejovou vanu. Tím šetří motor, který je zmrzlý i na teplotu -20 °C. Jeho nastartování je pro techniku obrovský šok. S předehřevem se startuje „vlažný“ motor, který má nižší opotřebení. Studený motor klade při startu také obrovský odpor a baterie v mrazu ztrácí velkou část své kapacity. Mnohé systémy mají i zásuvku v interiéru pro horkovzdušný ventilátor. Řidič pak sedá do vyhřátého auta s odmrazenými skly.
Mnohdy sůl nestačí
U nás jsou pneumatiky s hroty tzv. piggdekk přísně zakázány, protože by na suchém asfaltu zničily silnici. Na severu Skandinávie je to ale nutnost. Cesty se tam totiž nesolí tak agresivně jako u nás. Často se jen prohrnou a na silnici zůstane uježděná, ledová vrstva.
Bez hrotů by se v takových podmínkách v kopcích nedalo ani rozjet.
Zajímavostí je, že například v Oslu nebo Trondheimu se za vjezd s hroty do centra platí speciální denní poplatek v přepočtu cca 80 Kč, protože město chce motivovat lidi k používání klasických zimních gum, aby se ve městech neprášilo z obrušovaného asfaltu. Hroty vytrhávají z asfaltu mikroskopické částice označované jako PM10, které pak lidé ve městech vdechují. V zimě, kdy je vzduch často nehybný, se ve velkých městech jako Oslo tvoří nebezpečný smog z prachu, nikoliv z výfuků. Na příjezdu do města můžete poplatek zaplatit SMS nebo přes aplikaci. Kamery snímají registrační značky, a pokud systém zjistí, že máte auto s hroty a nezaplatili jste, přijde vám domů pokuta.
Los = lesní tank
V Česku nás straší srnky a divočáci, na severu je králem silnic los. Dospělý samec může vážit až 700 kg a má velmi dlouhé nohy. To je při srážce fatální kombinace – auto losovi podrazí nohy a jeho obrovské tělo dopadne přímo na čelní sklo a střechu.
Navíc je ve Skandinávii v zimě tma klidně 20 hodin denně. Standardní světlomety, i ty moderní matrixové, mají své limity. Proto jsou tu auta vybavena světelnými rampami. Obrovská přídavná světla udělají z noci den. Řidič potřebuje vidět losa v příkopu dříve, než skočí do cesty.
Střešní sloupky auta nejsou stavěné na to, aby udržely přímý náraz půltunového závaží v rychlosti 80 km/h. Ve Skandinávii jsou proto automobilky jako Volvo nebo Saab historicky známé tím, že své vozy testovaly právě na tento specifický typ nehody tzv. Moose Test. V EU jsou kvůli ochraně chodců rámy na autech velmi omezovány, na dalekém severu mají výjimky nebo specifické homologace.
U kamionů jsou tyto rámy naprostou nutností. Nejde jen o ochranu posádky, ale o to, aby náraz zvířete nezničil chladič a motor. Zůstat stát s nepojízdným autem v -35 °C uprostřed pustiny je totiž stejně nebezpečné jako nehoda samotná.
Podle švédské správy dopravy Trafikverket se ve Švédsku stane až 60 000 srážek ročně, ty nejzávažnější zranění způsobují losi.
U nás nemáme ani polární noci ani teploty -40 °C. Několik tipů si od Seveřanů vzít přesto můžeme.
- Stav baterie je základ
Seveřané vědí, že baterie je srdce auta. Pokud je stařší než 4-5 let, před zimou ji automaticky mění nebo nechávají otestovat. - Zimní výbava v kufru
Lopata na sníh, deka a startovací kabely jsou v Norsku standardem. U nás by to mělo platit minimálně při každé cestě do hor. - Čistá skla a světla
Kvůli nedostatku denního světla jsou Seveřané velmi hákliví na čistotu světlometů. U nás v rozsolené břečce světla “oslepnou” po pár kilometrech – nezapomínejte je proto pravidelně mýt
Nemusíte se zrovna chystat do Skandinávie, i pro běžné cesty u nás je potřeba mít kvalitní autobaterii. S jejím výběrem, péčí i případné vykoupení staré autobaterie je práce pro nás. Tak se nám ozvěte. Více na https://www.autobaterie-jinocany.cz
Zdroj: oslo.kommune.no/english, defa.com, batteryuniversity.com, kulturio.cz, milujunorsko.cz